Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86

13.7.2014, Mgr. Jan Šmíd, Zdroj: Verlag Dashöfer

1.2.2.6.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86

Mgr. Jan Šmíd

Dosavadní právní úprava

Ochrana soukromí byla velmi obecně upravena v § 11 ObčZ (ostatně, obdobně je upravena i v § 81 odst. 2 NOZ). Zásada nedotknutelnosti soukromí ovšem vyplývala (a stále vyplývá) z ústavněprávních předpisů a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. I přes skutečnost, že úprava ochrany soukromí obsažená NOZ je daleko podrobnější, než tomu bylo v případě ObčZ, nelze v důsledku příliš očekávat, že by došlo k nějakému zásadnějšímu posunu v rozhodovací praxi soudů ve věci.

Ochrana soukromí člověka

Jak již bylo uvedeno, ochrana soukromí člověka je zakotvena v ústavněprávních předpisech (např. čl. 7 odst. 1 LZPS, čl. 10 odst. 2 LZPS), jakož i v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána (čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Soukromí člověka je nedotknutelné, každý jedinec má právo rozhodovat o tom, jakou část svého soukromí (soukromého života) zpřístupní jiným. Mimo existence souhlasu dotčené osoby je do jejího soukromí možno "vstoupit“ též ze zákonných důvodů. Zákony tuto možnost zpravidla spojují se situací, kdy je veřejný zájem převáží nad soukromým zájmem na ochranu soukromí člověka (učebnicovým příkladem např. může být domovní prohlídka provedená ve smyslu zákona č. 141/1961 Sb. trestní řád).

NahoruJudikáty

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. října 2011ve věci sp. zn. 30 Cdo 1870/2011

Právo na ochranu soukromého života je nezadatelným lidským právem, které bezpochyby zahrnuje, mimo jiné, právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popřípadě v jakém rozsahu a jakým způsobem, mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným. K omezení takového práva lze nicméně přikročit za účelem ochrany základních práv jiných osob, anebo za účelem ochrany veřejného zájmu, který je v podobě principu či hodnoty obsažen v ústavním pořádku. Přitom je třeba dbát, aby bylo dosaženo co nejširšího uplatnění obou chráněných hodnot. Ve vztahu k mlčenlivosti založené § 55 odst. 2 písm. d) zákona o péči o zdraví lidu je nutné informace pro trestní řízení vyžadovat postupem podle § 8 odst. 5 TŘ.

Nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2006 ve věci sp. zn. IV. ÚS 428/05

Každé trestní stíhání představuje omezení souhrnu osobnostních práv, jejichž součásti jsou vyjmenovány v čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Obecně jistě platí, že takové omezení je legitimováno veřejným zájmem na ochraně společnosti před pachateli trestné činnosti. Přesto však lze odlišit situace, kdy se již nebude jednat o legitimní omezení, nýbrž o zásah a porušení práv garantovaných v čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Aniž by chtěl Ústavní soud abstraktně vymezovat všechny případy, v nichž o legitimní omezení osobnostních práv již nepůjde, lze s jistotou konstatovat, že doba, po kterou běží trestní stíhání, resp. doba, po kterou působí posléze zrušené odsuzující rozhodnutí, je oním nelegitimizujícím faktorem, který je třeba zkoumat. V takových případech je třeba příslušné omezení osobnostních práv…

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86

1.2.2.6.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86

NahoruJudikáty

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86

1.2.2.6.2.3 Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86

NahoruJudikáty

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

1.2.2.6.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 86