dnes je 5.3.2024

Input:

Nález 1/2009 SbNU, sv. 52, K předvídatelnosti soudního rozhodnutí; K formalistickému postupu soudu při rozhodování bagatelního sporu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 1

I. ÚS 1980/08

K předvídatelnosti soudního rozhodnutí
K formalistickému postupu soudu při rozhodování bagatelního sporu

Ústavní soud přisvědčil stěžovatelce, pokud jde o námitku přepjatého formalismu a určité nepředvídatelnosti soudního rozhodnutí. Je sice pravda, že obecný soud provedl poučení podle ustanovení § 118a o.s. ř., leč toto poučení proběhlo v situaci, kdy stěžovatelka jako účastník řízení byla řádně z účasti na ústním jednání omluvena; ustanovený opatrovník žalovaného se z ústního jednání rovněž omluvil, ale dříve do protokolu uvedl své procesní stanovisko, které směřovalo proti tvrzením obsaženým v žalobě a zpochybňovalo předložené důkazy. Za tohoto stavu - tedy v situaci, kdy proti rozhodnutí soudu prvního stupně nebyl přípustný opravný prostředek a kdy již dříve byl vydán platební rozkaz plně vyhovující návrhu - stěží mohla stěžovatelka předpokládat, že rozhodnutí soudu bude jiné než dříve. Proto je třeba přisvědčit stěžovatelce, že postupem soudu jí byla odňata možnost vyjádřit se k tvrzením žalovaného (jeho ustanoveného opatrovníka) a navrhnout další důkazy prokazující skutkový stav věci.

Ústavní soud konečně nemůže akceptovat ani závěr obecného soudu, že stěžovatelka neprokázala aktivní legitimaci v daném sporu. Podle ustanovení § 524 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle ustanovení § 526 odst. 1 citovaného zákona je postupitel povinen bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi postoupení pohledávky. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Z toho jednoznačně vyplývá, že změna na straně oprávněného subjektu nastává (na rozdíl od převzetí dluhu) pouhou smlouvou mezi věřitelem (postupitelem) na straně jedné a novým subjektem (postupníkem) na straně druhé, aniž by bylo zapotřebí souhlasu dlužníka. Vědomost dlužníka o změně na straně věřitele má význam jen potud, že ovlivňuje možnost přivodit zánik závazku jeho splněním i původnímu věřiteli, nemá však vliv na postavení nového věřitele jako aktivně legitimovaného ve sporu o plnění předmětného závazku vůči dlužníkovi. V tomto směru je tedy právní závěr obecného soudu - jak je výše reprodukováno - z hlediska ústavnosti nepřijatelný.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 6. ledna 2009 sp. zn. I. ÚS 1980/08 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti DT COMPACT, s. r. o., se sídlem v Brně, Havlíčkova 129/15, proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově č. j. 7 C 28/2008-25 ze dne 3. června 2008, jímž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba o zaplacení peněžité částky s příslušenstvím.

Výrok

Rozsudek Okresního soudu ve Vyškově č. j. 7 C 28/2008-25 ze dne 3.června 2008 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatelka proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově č. j. 7 C 28/2008-25 ze dne 3. června 2008, jímž byla

Nahrávám...
Nahrávám...