dnes je 7.10.2022

Input:

Nález 14/2007 SbNU, sv. 44, K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení; K zásadě rovnosti účastníků soudního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 44, nález č. 14

III. ÚS 191/06

K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení
K zásadě rovnosti účastníků soudního řízení

Ústavní soud dal ve své judikatuře opakovaně najevo, že při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k meritu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například jestliže zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces nebo že bylo porušeno jiné základní právo.

Je zásadně výlučnou doménou obecných soudů, aby posuzovaly úspěch stran řízení ve věci a podle toho také rozhodovaly o nákladech řízení. Ústavní soud není oprávněn v detailech přezkoumávat každé jednotlivé rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. To neplatí pouze tehdy, pokud by došlo v rozhodnutí obecného soudu k procesnímu excesu, který by neměl toliko povahu běžného porušení jednoduchého práva, nýbrž by naopak měl charakter extrémního rozporu s principy spravedlnosti.

V posuzovaném případě však Ústavní soud žádný z těchto předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal.

Ústavní princip rovnosti stran, resp. princip „rovnosti zbraní“ podle čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod není porušen ve všech případech, kdy s použitím ustanovení § 210 odst. 1 občanského soudního řádu soud nedoručí stejnopis odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení ostatním účastníkům řízení. K porušení tohoto ústavního principu nedochází ani ve všech těch případech, kdy s použitím ustanovení § 214 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu odvolací soud nenařídí k projednání odvolání jednání. Při zvažování toho, zda stejnopis odvolání je třeba doručovat ostatním účastníkům řízení a zda má být nařízeno jednání, je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu.

Jestliže z předchozího průběhu řízení a z podaného odvolání je zcela zřejmé, že případné vyjádření protistrany by s ohledem na okolnosti případu či specifikum věci nemohlo nijak přispět k objasnění věci a k rozhodování odvolacího soudu, není zapotřebí trvat na doručení stejnopisu odvolání ostatním účastníkům a na nařízení jednání odvolacího soudu. Tak je tomu např. za situace, kdy účastník v dosavadním průběhu řízení nijak nezpochybnil ani skutkový základ, ani právní závěry, z nichž se vychází při stanovení náhrady nákladů řízení.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu VladimíraKůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila - ze dne 25. ledna 2007 sp. zn. III. ÚS 191/06 ve věci ústavní stížnosti TBWA Praha, s. r. o., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2005 č.j.3Cmo 156/2005-71, kterým byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi SALVETE 1990, a. s., náklady řízení.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, §

Nahrávám...
Nahrávám...