dnes je 4.2.2023

Input:

Nález 36/2009 SbNU, sv. 52, K rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení; K aplikaci § 142 odst. 3 občanského soudního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 36

I. ÚS 92/08

K rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení
K aplikaci § 142 odst. 3 občanského soudního řádu

Stěžovatel se domáhal plnění, jehož výše závisela jak na znaleckém posudku, tak i na úvaze soudu (zvýšení odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění). Pokud by soud rozhodl rozsudkem tak, jak odpovídá smíru uzavřenému mezi účastníky, tj. že by stěžovateli vyhověl pouze z jedné poloviny, aplikoval by se § 142 odst. 3 o. s. ř., a stěžovateli by proto náležela plná náhrada nákladů řízení. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je přitom nutno vztáhnout i na situace, kdy výše plnění vyplývá nejen z rozhodnutí soudu, ale i ze smíru. Doslovný jazykový výklad, vážící uplatnění § 142 odst. 3 o. s. ř. jenom k soudním rozhodnutím, by totiž vedl k absurdnímu závěru, neboť by žalobce, který uzavřel smír, stavěl do horší situace než toho, který smír neuzavřel, avšak míra jeho úspěchu či neúspěchu by byla stejná. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je proto nutno rozumět tak, že se uplatní v těch případech, kdy výše žalovaného plnění závisela na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera - ze dne 25. února 2009 sp. zn. I. ÚS 92/08 ve věci ústavní stížnosti J. H. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2007 č. j. 15 Co 529/2007-254, jímž bylo ve stěžovatelův neprospěch změněno usnesení soudu prvního stupně ohledně náhrady nákladů řízení, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení a M. M. jako vedlejšího účastníka.

Výrok

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2007 č. j. 15 Co 529/2007-254 se ve výrocích pod body I., II. a IV. zrušuje.

II. Ústavní stížnost se v rozsahu, v němž směřuje proti výroku pod bodem III. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2007 č. j. 15 Co 529/2007-254, odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Stěžovatel (žalobce v řízení před obecnými soudy) brojil včas podanou ústavní stížností proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Krajský soud v Plzni změnil usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 30. 8. 2007 č. j. 4 C 167/2004-245 tak, že jemu i vedlejšímu účastníku (pojišťovně Uniqa, a. s)., který vystupoval na straně žalovaného M. M., uložil povinnost zaplatit České republice částku 41 364,50 Kč jako náhradu nákladů zálohovaných státem (výroky I. a II.), dále rozhodl, že povinnost zaplatit soudní poplatek se vedlejšímu účastníku (pojišťovně) neukládá (výrok III.), a pod výrokem IV. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Stěžovatel namítal především porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), čl. 90 Ústavy a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

II.

2. Z procesního spisu se podávají následující skutečnosti:

3. Stěžovatel se domáhal u Okresního soudu Plzeň-sever po žalovaném M. M. náhrady újmy na zdraví, jež mu byla způsobena při dopravní nehodě, kterou žalovaný zavinil (byl uznán vinným z trestného činu podle §

Nahrávám...
Nahrávám...