Osobní působnost Směrnice a podmínky ochrany oznamovatelů

38.2

Osobní působnost Směrnice a podmínky ochrany oznamovatelů

JUDr. Pavel Koukal

Jednou z klíčových otázek každého modelu whistleblowingu je, na které skupiny fyzických osob – v rámci organizace anebo i mimo ni – se vztahuje ochrana oznamovatele, tj. jaký je rozsah osobní působnosti.

Směrnice EU o whistleblowingu upravuje v článku 4 svou osobní působnost tak, že se vztahuje na následující oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušení práva Unie v pracovním kontextu:

• osoby mající statut pracovníka (zaměstnance) včetně státních zaměstnanců;

• osoby, u kterých pracovní anebo služební poměr mezitím skončil (bývalí zaměstnanci);

• osoby, které mají status osob samostatně výdělečně činných;

• akcionáři a osoby náležející do správního, řídícího nebo dohledového orgánu podniku, včetně nevýkonných členů;

• dobrovolníci a placení či neplacení stážisté;

• veškeré osoby, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů.

Z hlediska vymezení osobní působnosti Směrnice lze přitom konstatovat, že se toto vymezení v zásadě nijak neodlišuje od vymezení osobní působnosti většiny současných modelů whistleblowingu, tj. ochrana oznamovatelů se vztahuje jak na současné a bývalé zaměstnance, tak i na některé osoby stojící mimo organizaci.

 NahoruPodmínky ochrany…