2.1
Změny právních předpisů pro rok 2026
Ing. Zdeněk Morávek
Nejdříve se zaměříme na změny zveřejněné ve Sbírce zákonů.
Pod č. 383/2025 Sb. byla vyhlášena vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Dochází ke změně průměrné ceny zemědělských pozemků u některých katastrálních území.
Pod č. 386/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška o formulářových podáních pro daně z příjmů, pod č. 387/2025 Sb. pro daň z přidané hodnoty, pod č. 388/2025 Sb. pro daň z nemovitých věcí, pod č. 389/2025 Sb. pro daň silniční, pod č. 390/2025 Sb. pro odvod z elektřiny ze slunečního záření, a pod č. 391/2025 Sb. pro daň z hazardních her.
Pod č. 396/2025 Sb. je vyhlášeno sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2026 činí tato částka 12 000 Kč.
Pod č. 397/2025 Sb. je vyhlášeno sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026. Dochází k pravidelné valorizaci všech tří redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu.
Pod č. 403/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění pozdějších předpisů.
Pod č. 417/2025 Sb. bylo zveřejněno nařízení vlády k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.
Pod č. 493/2025 Sb. bylo zveřejněno nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Zvyšuje se limitní částka pro drobné opravy s tím, že náklad na jednu opravu se zvyšuje z 1 000 Kč na 1 500 Kč, a částka 100 Kč/m2 se zvyšuje na částku 150 100 Kč/m2.
Pod č. č. 445/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2026.
Pod č. 451/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška o některých formulářových podáních v oblasti působnosti orgánů Celní správy České republiky. Jedná se zejména o formulářová podání týkající se spotřebních daní.
Pod č. 489/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2026.
Pod č. 523/2025 Sb. byla zveřejněna novela oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného dochází ke změnám také v příloze č. 2, která stanoví základní ceny za m2 stavebního pozemku ve vyjmenované obci, okresu, nebo oblasti. Znamená to tedy, že se aktualizují základní ceny stavebních pozemků, oblastí nebo okresů, a rovněž základní ceny některých staveb pro ocenění porovnávacím způsobem, aktualizují se koeficienty změn cen staveb Ki (meziroční inflační koeficient nárůstu cen stavebních prací) podle předaných údajů z Českého statistického úřadu, a to v hodnotách za 1. pololetí aktuálního roku.
Pod č. 537/2025 Sb. bylo zveřejněno Sdělení MPSV ČR o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2025 pro tyto účely činí 48 171 Kč.
Pod č. 538/2025 Sb. bylo zveřejněno Sdělení MPSV ČR o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 pro účely zákoníku práce. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2025 pro tyto účely činí opět 48 171 Kč.
Pod č. 548/2025 Sb. bylo zveřejněno nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Nově budou při výpočtu místo normativních nákladů na bydlení zohledněny normativní nájemné a paušál na energie a bude se vycházet z hodnot platných k 1. lednu daného roku. Podle MPSV však může tato úprava zhoršit situaci zadlužených, protože se do nezabavitelné částky nepromítne plánované zvýšení životního minima v květnu. Ministerstvo spravedlnosti však tvrdí, že cílem je pouze přizpůsobit parametry tak, aby částka v příštím roce odpovídala té letošní, a zafixování hodnot sníží administrativu zaměstnavatelů.
Pod č. 572/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026. Částka tak nově činí 4,70 Kč.
A pod č. 573/2025 Sb. byla zveřejněna vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026. Sazba základní náhrady u osobních silničních motorových vozidel se zvyšuje na 5,90 Kč (z 5,80 Kč), valorizovány byly opět částky stravného. Průměrné ceny pohonných hmot odpovídají statisticky zjištěným hodnotám a zákonem stanovenému způsobu jejich zaokrouhlování. Ve srovnání s průměrnými cenami obsaženými pro rok 2025 ve vyhlášce č. 475/2024 Sb. se jedná o pokles u benzinu automobilového 95 oktanů o 1,50 Kč; u benzinu automobilového 98 oktanů jde o pokles o 1,90 Kč; u motorové nafty jde o pokles o 1,50 Kč; cena kWh elektřiny se snižuje o 0,50 Kč.
NahoruDaňové změny účinné k 1. 1. 2026
Dále bychom se zaměřili na změny v daňových předpisech, které se týkají roku 2026.
Daň z příjmů
Nejdříve je nutné upozornit na opatření, kter již platila dříve a došlo k prodloužení jejich platnosti. Jedná se o opatření související s válkou na Ukrajině, tedy:
-
prodloužení zvýšení limitu pro odečet bezúplatných plnění (darů) od základu daně až do výše 30 % základu daně,
-
prodloužení osvobození příjmů ve formě ubytování pro osoby a rodinné příslušníky, kteří uprchli z Ukrajiny v důsledku probíhajícího válečného konfliktu, od daně z příjmů,
-
prodloužení možnosti dále uznat i výdaje vynaložené na bezúplatné plnění poskytnuté na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, a to na účely, na které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, včetně obranného úsilí Ukrajiny.
Změny byly provedené zákonem č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Zákonem č. 360/2025 Sb., došlo také k některým významným úpravám v oblasti odpočtu na výzkum a vývoj. S účinností od 1. 1. 2026 se v § 34a odst. 1 ZDP nově stanoví výhodnější podmínky pro výši odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Nově tento odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet:
a) 150 % části výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, která nepřevyšuje limit pro použití zvýšené sazby odpočtu na podporu výzkumu a vývoje,
a
b) 100 % části výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, která převyšuje limit pro zvýšenou sazbu odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
Limit pro použití zvýšené sazby odpočtu podle odstavce 1 písm. a) činí 50 000 000 Kč.
Dochází rovněž ke zpřesnění podmínek pro uplatnění odpočtu, je-li poplatník součástí odpočtového celku a dále v případě, že poplatník není součástí odpočtového celku ve vazbě na uplatnění zvýšeného limitu pro použití sazby dle odstavce 1 písm. a). Pojem odpočtový celek je specifikován v novém § 34aa ZDP.
Současně se v § 34 odst. 4 ZDP stanoví nově lhůta pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočtu na podporu odborného vzdělávání, a to v období, ve kterém odpočet vznikl, nebo v 5 po něm bezprostředně následujících obdobích. Na základě výše uvedené změny v § 34 odst. 4 ZDP se novelou ruší stávající § 34 odst. 5 ZDP, který stanovil, že pokud není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze je odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly.
Dle bodu 7 přechodných ustanovení novely ZDP na odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání vzniklý za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti této novely se použije § 34 odst. 5 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této novely a nepoužije se § 34 odst. 4 ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely.
Pokud to tedy zrekapitulujeme, tak:
-
dochází ke změně výpočtu výše odpočtu z aktuálních 100 % a 110 % na nové 150 % a 100 %,
-
odpočet vzniklý za zdaňovací období kalendářního roku 2026 lze uplatnit až v 5 následujících obdobích, a to bez ohledu na výši základu daně v roce 2026, spolu s tímto prodloužením se ruší podmínka, že odpočet lze odložit jen v případě nízkého základu daně nebo daňové ztráty,
-
zavedení limitu pro "sazbu" 150 %, a to 50 mil. Kč výdajů za poplatníka/odpočtový celek, který je vymezen v § 34aa ZDP.
V případě vymezení ovládacího celku vychází terminologie ze zákona o obchodních korporacích. Odpočtový celek tvoří jedna ovládající osoba a osoby, které tato osoba ovládá buď přímo nebo nepřímo, tj. prostřednictvím jiné osoby, kterou ovládá. Současně se musí jednat o české účetní jednotky nebo zahraniční obdobu české účetní jednotky.
V § 34c ZDP, který vymezuje projektovou dokumentaci, dochází ke zjednodušení administrativních požadavků ve vztahu k projektové dokumentaci, ruší se požadavek na uvedení kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu. Nadále je ale nutné uvádět jména osob odborně zajišťujících realizaci projektu.
Novela otevírá firmám nové možnosti, jak podpořit vlastní inovační aktivity. Zvýšení odpočtu a prodloužení lhůty pro jeho uplatnění představují atraktivní příležitost, jak získat výraznou finanční výhodu a posílit konkurenceschopnost na trhu. Aby však firmy mohly tuto příležitost skutečně využít, musejí důsledně a transparentně evidovat veškeré náklady a čas věnovaný projektům výzkumu a vývoje. Judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. č. j. 3 Afs 122/2025–73) jasně ukazuje, že úspěšné čerpání daňových benefitů je podmíněno nejen splněním zákonných požadavků, ale právě a především správnou evidencí nákladů.
Bylo zavedeno osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, ovšem s výjimkou elektronického peněžního tokenu, a to za podmínky, že úhrn těchto kryptoaktiv u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Dále je osvobozen příjem z prodeje kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto kryptoaktiva při jeho úplatném převodu dobu 3 let. Současně se zavádí omezující podmínka pro osvobození příjmů ve výši 40 mil Kč.
Dále dochází k úpravě podmínek pro uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených úroků z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření. Nově bude možné odečíst od základu daně také úroky z úvěrů bytových družstev, pokud připadnou na podíl poplatníka a splní ostatní zákonné podmínky. Odpočet mohou poplatníci uplatnit za zdaňovací období roku 2026. Maximální celkový roční limit odpočtu zůstává 150 tisíc korun na jednu společně hospodařící domácnost.
Zpřesňuje se osvobození zaměstnaneckých benefitů vymezených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tedy příspěvku na kulturu, sport, zdraví atd. Novelizace předmětného ustanovení reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky č. j. 6 Afs 354/2023-48 ze dne 11. října 2024 a č. j. 5 Afs 295/2023-67 ze dne 14. října 2024), ze které vyplývá, že stávající právní úprava umožňuje uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i u těch příjmů, které mají charakter naturální mzdy, resp. odměny za výkon práce. Novelizovaná úprava má proto za cíl pro účely uplatňování osvobození příjmů zaměstnanců výslovně odlišit zaměstnanecké benefity od takových druhů příjmů, které jsou vázány na pracovní výkon zaměstnance, ať už jsou poskytovány v jakékoliv formě.
Předchozí znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP stanovilo, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozena "nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci", pokud splňují další zákonné podmínky. Nově toto ustanovení obsahuje dovětek, který blíže specifikuje povahu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena, jako "nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem".
Z novelizovaného znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP tak již jednoznačně vyplývá, že osvobození od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v případě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, které svým charakterem představuje mzdu, plat, odměnu nebo náhradu za ušlý příjem, tedy plnění poskytovaná zaměstnanci za vykonanou práci.
Základní rozlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem práce spočívá v tom, že zaměstnavatel plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce zohledňuje při výpočtu průměrného výdělku (využívaného například při čerpání dovolené), zatímco zaměstnanecké benefity při výpočtu průměrného výdělku nezohledňuje.
Zaměstnanecké benefity poskytované jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanovené výše osvobozeny. Na straně zaměstnavatele nemohou být související náklady uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.
Zákon č. 360/2025 Sb., novelizoval také zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dochází ke zvýšení limitu pro tzv. nevýznamné pohledávky, ke kterým lze jednorázově tvořit 100% opravnou položku z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Zvýšený limit se bude vztahovat až na tvorbu opravné položky zaúčtované nebo zanesené do evidence po 31. 12. 2025, tj. od 1. 1. 2026.
Od roku 2026 se zavádí nový zvýhodněný daňový režim podporující zaměstnanecké akciové a opční programy. Ten má být podle předkladatelů zacílen zejména na menší podniky a především má podporovat rozvoj tzv. startupů v českém prostředí. Pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky, příjmy zaměstnanců při využití nároků z těchto programů nebudou zdaněny okamžitě, jejich daňová povinnost se odkládá. Zákon z toho důvodu stanovuje oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči správci daně, a to ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Za kvalifikovanou zaměstnaneckou opci považuje nepřevoditelný příslib pro zaměstnance nabýt kvalifikovaný obchodní podíl:
a) který je poskytnut bezúplatně kvalifikovaným zaměstnavatelem kvalifikovanému zaměstnanci,
b) který je poskytnutý na základě písemné smlouvy a opravňuje kvalifikovaného zaměstnance nabýt kvalifikovaný obchodní podíl za sjednanou opční cenu,
c) jehož poskytnutí bude oznámeno správci daně (způsob oznámení je definován v § 6a odst. 8 ZDP),
d) podle kterého může být kvalifikovaný obchodní podíl nabyt nejdříve za 3 roky od data poskytnutí příslibu kvalifikovanému zaměstnanci nebo za dobu kratší, pokud k uplatnění nebo finančnímu vypořádání kvalifikované opce dochází v přímé souvislosti s převodem nebo přechodem nejméně 67% podílu na základním kapitálu kvalifikovaného zaměstnavatele nebo přímo ovládající osoby kvalifikovaného zaměstnavatele mající na něm k okamžiku poskytnutí příslibu přímý nebo nepřímý podíl dosahující alespoň 50 % základního kapitálu jiné osobě, která není spojenou osobou s tímto kvalifikovaným zaměstnavatelem ani s žádným členem skupiny kvalifikovaného zaměstnavatele, nebo v souvislosti se vstupem akcií emitovaných kvalifikovaným zaměstnavatelem nebo ovládající osoby na veřejný akciový trh, a
e) u kterého je sjednána povinnost kvalifikovaného zaměstnavatele sdělit kvalifikovanému zaměstnanci nejpozději do konce měsíce, ve kterém byla zaměstnanci poskytnuta kvalifikovaná zaměstnanecká opce, výši tržní ceny kvalifikovaného obchodního podílu k okamžiku poskytnutí příslibu a k okamžiku jeho uplatnění nebo finančního vypořádání.
Jedná se o poměrně komplikovanou záležitost, bližší úprava je obsažena zejména v § 6a ZDP.
Od 1. ledna 2026 dochází ke zrušení srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a zároveň daňovými nerezidenty České republiky. Zároveň jim vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jestliže za zdaňovací období odměny přesáhnou 36násobek průměrné mzdy. Nově se bude uplatňovat zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % z příjmů do 36násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % z příjmů nad tuto hranici (nový § 38g odst. 6 ZDP).
Od 1. dubna 2026 nastane povinnost zaměstnavatelů podávat ohledně svých zaměstnanců jednotné měsíční hlášení, které sjednocuje agendy dosud oznamované několika institucím. Hlášení bude obsahovat souhrnnou, pojistnou a individualizovanou část včetně údajů pro daňové, statistické a další účely. Podávat se bude elektronicky za každý předchozí měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce.
Od 1. dubna 2026 budou zrušeny…
