dnes je 27.7.2024

Input:

č. 1580/2008 Sb. NSS, Správní řízení: rozsah odvolacího přezkumu

č. 1580/2008 Sb. NSS
Správní řízení: rozsah odvolacího přezkumu
k § 82 odst. 2 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Správní řád z roku 2004 zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§ 82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno seznat.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2008, čj. 2 As 56/2007-71)
Věc:  Ing. Bohdan H. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím stavebního odboru Městského úřadu ve Kdyni ze dne 8. 2. 2006 byla žalobci uložena pokuta podle § 105 odst. 3 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a podle § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „přestupkový zákon“), ve výši 45 000 Kč za neodstranění stavby „soukromé tělocvičny“.
Dne 28. 2. 2006 bylo městskému úřadu doručeno odvolání žalobce datované dnem 24. 2. 2006, v němž je pouze uvedeno, že se žalobce odvolává proti rozhodnutí „ve věci uložení pokuty ve výši 45 000 Kč a nákladům řízení ve výši 1000 Kč“. Dále je uvedeno, že zdůvodnění následuje do 60 dnů. O podaném odvolání rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 4. 2006, jímž rozhodnutí městského úřadu potvrdil a odvolání zamítl. Doplnění odvolání bylo doručeno městskému úřadu dne 28. 4. 2006 a postoupeno žalovanému dne 4. 5. 2006. Žalovaný tak rozhodl dříve, než bylo doručeno kterémukoliv ze správních úřadů doplnění odvolání. Žalovaný ve svém rozhodnutí zejména uvedl, že v předchozím stavebním řízení si odvolatel písemnosti doručované na adresu trvalého pobytu v Praze nevyzvedával, a proto mu bylo doručováno na adresu pro doručování, kterou takto sám sdělil a v předchozím řízení na ní písemnosti přijímal. S ohledem na nedostatek odvolacích důvodů posoudil žalovaný průběh stavebního řízení a neshledal v něm závady, pro které by je měl zrušit.
Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, Krajský soud v Plzni zamítl. V odůvodnění především uvedl, že neshledal v postupu a rozhodnutí žalovaného pochybení, neboť nedostatek doručení rozhodnutí stavebního úřadu nebyl namítán v podaném odvolání a ani v žalobě nebyla tvrzena posléze namítaná pochybnost o podpisu na doručenkách a na dodejce. Soud nezohlednil ani tvrzení o nemožnosti řádného odvolání pro neznalost obsahu rozhodnutí, do něhož mohl nahlédnout u správního orgánu. Žalobce tak neunesl důkazní břemeno a ani soudem v postupu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést ke zrušení rozhodnutí.
V kasační stížnosti proti tomuto rozsudku žalobce (stěžovatel) zejména namítal, že mu
Nahrávám...
Nahrávám...