č. 1825/2009 Sb. NSS; Mezinárodní ochrana: důkazní prostředky; hodnocení důkazů
č. 1825/2009 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: důkazní prostředky; hodnocení důkazů
k § 3, § 50 odst. 4 a § 51 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k zákonu č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
I. Informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné.
II. Zpráva Evropské komise o dosaženém pokroku v připravenosti kandidátské země na členství v EU může být jedním z důkazních prostředků, avšak s ohledem na její diplomatický charakter a účel, pro nějž se zpracovává, je pro azylové účely nezbytné k ní přistupovat při hodnocení důkazů obezřetně (§ 50 odst. 4 a § 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Zásada materiální pravdy vyjádřená v § 3 uvedeného zákona vyžaduje, aby situace v zemi původu byla zjišťována pomocí jiných zpráv, které netrpí těmito deficity, přičemž zpráva Evropské komise může být užita toliko podpůrně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008-81)
Prejudikatura: srov. č. 933/2006 Sb. NSS; rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. 2. 2008, Saadi proti Itálii, stížnost č. 37201/06*)
Věc: Özgür S. (Turecko) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobce přicestoval dne 6. 3. 2008 na území České republiky a dne 9. 3. 2008 požádal o udělení mezinárodní ochrany. V žádosti uvedl, že je kurdské národnosti a nechce nastoupit povinnou vojenskou službu v turecké armádě, neboť by musel bojovat proti vzbouřencům své národnosti. Taktéž uvedl, že podporuje opoziční kurdskou stranu DTP a že bezplatně pracoval jako kamelot časopisu vydávaného touto stranou. V roce 2005 se zúčastnil oslavy kurdského národního svátku Nawroz, při níž byl zatčen a po dobu 2 týdnů vězněn. Ačkoliv byl následně propuštěn, byl poté ještě několikrát předveden z různých důvodů na policejní stanici. Skutečným důvodem, proč byl středem zájmu policejních orgánů, bylo kurdské vlastenectví a podpora strany DTP. Žalovaný rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který rozhodnutí žalovaného rozsudkem z 14. 8. 2008 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění krom jiného uvedl, že žalovaný učinil právní závěry na podkladě nedostatečného zjištění skutkového stavu věci v důsledku zastaralých a nepřiléhavých informací. Hodnotící zpráva vypracovaná Evropskou komisí neměla být použita, neboť se jedná o diplomatický dokument poskytující z tohoto důvodu zkreslený (politický) náhled na situaci v Turecku.
Rozhodnutí krajského soudu napadl žalovaný (stěžovatel) kasační stížností. Je toho názoru, že odpor krajského soudu k zohlednění hodnotící zprávy Evropské komise jako důkazního prostředku je nepodložený a v rozporu s realitou. Tato zpráva totiž představuje souhrn skutečností důležitých z hlediska řízení o udělení mezinárodní ochrany, o diplomatickém změkčování situace v…
