dnes je 17.4.2024

Input:

Nález 165/2007 SbNU, sv. 47, K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 165

I. ÚS 1236/07

K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení

Ústavní soud již dříve judikoval, že otázka nákladů řízení může dosáhnout ústavněprávní dimenze toliko v případě extrémního vybočení z pravidel upravujících řízení (viz nález sp. zn. II. ÚS 198/07, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 45, nález č. 74). Právo na přiznání přiměřené (a právním předpisem stanovené) náhrady nákladů řízení, které úspěšné straně v řízení vzniknou, je součástí práva na spravedlivý proces. Ústavní soud proto při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy zásadně podružné, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například jestliže zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem nebo že bylo zasaženo i jiné základní právo, např. právo na rovnost účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 351/05, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 94).

Hlavní zásadou, která ovládá rozhodování o nákladech řízení, je zásada úspěchu ve věci. Ústavní soud již k této otázce judikoval, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech. V rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 1/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 8) Ústavní soud zdůraznil, že ani rozhodování o nákladech řízení nesmí být jen mechanickým posuzováním výsledků sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení (viz též nález sp. zn. I. ÚS 257/05, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 39, nález č. 231).

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně - ze dne 17. října 2007 sp. zn. I. ÚS 1236/07 ve věci ústavní stížnosti SETTO logistika, s.r. o., proti části výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2007 sp. zn. 22 Co 247/2006, který zní „ve výroku o nákladech řízení pod bodem II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává“, a proti výroku III. téhož rozsudku, který zní „žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení“.

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2007 sp. zn. 22Co 247/2006 se v části výroku II. znějící „ve výroku o nákladech řízení pod bodem II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává“, a ve výroku III. zrušuje.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Opírá ji zejména o následující důvody.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 1. 2006 sp. zn. 11 C 227/2003 byla zamítnuta žaloba žalobce - společnosti Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, proti stěžovateli jako žalovanému. Současně soud zavázal žalobce zaplatit stěžovateli náklady řízení v plné výši. K odvolání

Nahrávám...
Nahrávám...