dnes je 29.2.2024

Input:

Nález 199/2008 SbNU, sv. 51, K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 51, nález č. 199

III. ÚS 338/06

K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení

Tím, že soud prvního stupně při rozhodování o zastavení řízení po zpětvzetí žaloby nedoručil odvolání, podané žalobcem a směřující proti výroku o náhradě nákladů řízení, žalovanému, který zaujímal k argumentům žalobce od samého počátku zřetelně nesouhlasný postoj, odňal žalovanému možnost seznámit se s obsahem podaného odvolání, a neumožnil mu tak se k němu vyjádřit, případně realizovat jeho další procesní práva.

Pokud toto pochybení nenapravil ani soud druhého stupně, který o odvolání směřujícím do výroku o nákladech řízení rozhodl v neveřejném zasedání, tedy toliko na základě podaného odvolání, přestože základ jeho rozhodnutí o nákladech řízení se odvíjel od sporné skutkové okolnosti, a navíc rozhodl jinak než soud prvního stupně, zkrátil žalovaného na jeho procesních právech. Soud tak porušil ústavně chráněné právo na soudní ochranu ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny, neboť nepostupoval při ochraně práva stanoveným postupem. Porušil též ústavně chráněný princip rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku37 odst. 3 Listiny.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaj) - ze dne 21. listopadu 2008 sp. zn. III. ÚS 338/06 ve věci ústavní stížnosti Mgr. J. H. - lékárny, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23.ledna 2006 č. j. 11 Cmo 359/2005-66, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že se stěžovatelce coby žalované nepřiznává náhrada nákladů řízení zastaveného pro zpětvzetí žaloby, za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení a 1) Krajského soudu v Plzni a 2) PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s., se sídlem K Pérovně 945/7, 110 00 Praha 10, jako vedlejších účastníků řízení.

Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2006 č. j. 11 Cmo 359/2005-66 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 14.dubna 2006, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2006 č. j. 11 Cmo 359/2005-66, a to pro porušení čl. 90, 95 a 96 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti, stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).

Pro posouzení důvodnosti podané ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis, vedený u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 47 Cm 20/2005.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 24. srpna 2005 č. j. 47 Cm 20/2005-56 soud prvního stupně zastavil řízení pro zpětvzetí žaloby (výrok pod bodem I.) a uložil žalobkyni (v řízení před Ústavním soudem „vedlejší účastnice“), aby nahradila žalované (v řízení před Ústavním soudem „stěžovatelka“) náklady řízení ve výši 43 115 Kč (výrok pod bodem III.). K tomuto výroku soud uvedl, že žalobkyně zavinila zastavení řízení,

Nahrávám...
Nahrávám...