dnes je 18.4.2024

Input:

Nález 4/2009 SbNU, sv. 52, K právu na respektování rodinného života

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 4

I. ÚS 2477/08

K právu na respektování rodinného života

Lze konstatovat, že rodina a rodinný život představují společenství osob spojených biologickou, emoční a odvozeně též majetkovou vazbou; jde o soubor těchto vazeb udržovaných nejen mezi živými jednotlivci, ale o vazby, které naopak transcendují lidský život. Představují linii, která spojuje současníky s jejich předky i potomky.

Nepochybnou součástí práva na rodinný život je tedy i vztah žijícího člena rodiny k jeho zesnulým předkům, jehož typickým a sociálně doložitelným obsahem je respekt k památce předků, případně požadavek pietního zacházení s předky.

Přitom platí, že o způsobech nakládání s mrtvými, o tom, v jaké formě a na jakém místě jsou jejich ostatky uloženy, má právo rozhodovat sám jednotlivec. Zvláštní pouto jednotlivce se proto neváže pouze k mrtvým předkům, ale rovněž i k místu jejich „posledního spočinutí“, které si zvolili a vlastními prostředky zbudovali. Tento pietní respekt se proto týká nejen mrtvých samotných, ale též pietního místa. Pietní a emocionální vztah k tomuto místu může být v takovém případě dokonce silnější než vlastnický vztah k tomuto místu.

Pro lidskou důstojnost je podstatné, že rovněž smrt jednotlivce je nahlížena s minimem respektu, který se váže přinejmenším k registraci skutečnosti, že osoba zemřela, oznámení této skutečnosti osobám blízkým, a dále pokrývá i ohleduplné nakládání s lidskými ostatky a označení hrobu, což je tradičním zájmem jednotlivce či jeho příbuzných. (...) Tato práva mají původ v respektu k obecné lidské podstatě, a to v obou směrech jak ve vztahu k zemřelé osobě, tak ve vztahu k osobám pozůstalým.

Přirozeně platí, že právo na respekt k rodinnému a soukromému životu, stejně jako jiná základní práva, může být předmětem určitých omezení, která jsou ústavně aprobována, stanovena zákonem, sledují legitimní cíl a jsou vůči tomuto právu proporcionální. V případě práva na respekt k rodinnému životu vyplývají důvody omezení z čl. 8 odst. 2 Úmluvy.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 7. ledna 2009 sp. zn. I. ÚS 2477/08 ve věci ústavní stížnosti A. P. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2008 sp. zn. 28 Cdo 1743/2008, jímž bylo odmítnuto stěžovatelčino dovolání, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 12. 2007 sp. zn. 7 Co 2573/2007 potvrzujícímu rozsudek soudu prvního stupně a proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 7. 2007 sp. zn. 9 C 401/2006, kterým byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba na určení, že tzv. Schwarzenberská hrobka je součástí pozůstalosti po dr. Adolfu Schwarzenbergovi, spojené s návrhem na zrušení, resp. prohlášení neúčinnosti zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Jindřichově Hradci jako účastníků řízení a Národního památkového ústavu a České republiky zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jako

Nahrávám...
Nahrávám...