Nález 84/2009 SbNU, sv.53, K povinnosti obecných soudů umožnit žalobci odstranění procesního nedostatku nesprávného označení žalovaného
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 84
III. ÚS 2690/08
K povinnosti obecných soudů umožnit žalobci odstranění procesního nedostatku nesprávného označení žalovaného
Označil-li žalobce jakožto žalovaného organizační jednotku státu, ačkoli ze žaloby je jinak zjevné, že rozhodný právní vztah, z něhož vyplývá tvrzený nárok, je hmotným právem vymezen vůči samotnému státu, pak je i z pohledu podústavního práva nutné v řízení otevřít žalobci možnost tento procesní nedostatek odstranit, a postupy podle § 43 o. s. ř. jsou zde proto použitelné.
Jestliže tak obecné soudy v řízení neučinily, je namístě úsudek, že rozhodnutí o zastavení řízení je „přepjatě formalistickým“, v kontextu celého řízení překvapivým a pro jeho účastníka nepředvídatelným, pročež i ústavněprávně nekonformním. Tím obecné soudy porušily čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod též s přihlédnutím k čl. 90 Ústavy, jenž soudům ukládá, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Nález
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a Jiřího Muchy - ze dne 9. dubna 2009 sp. zn. III. ÚS 2690/08 ve věci ústavní stížnosti M. K. proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2008 č. j. 21 Cdo 3542/2007-137, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích- pobočky v Táboře ze dne 6. 2. 2007 č. j. 15 Co 646/2006-111, rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 28. 8. 2006 č. j. 7 C 190/2005-80, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 16. 2. 2006 č. j. 15 Co 18/2006-55 a rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 14. 11. 2005 č. j. 7 C 190/2005-31, kterými bylo rozhodnuto ve věci stěžovatelčiny žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru.
Výrok
I. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2008 č. j. 21 Cdo 3542/2007-137 se zrušuje.
II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I.
1. Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňuje náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), stěžovatelka navrhla, aby pro porušení čl. 95 a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů.
2. Rozsudkem ze dne 14. 11. 2005 č. j. 7 C 190/2005-31 vyhověl Okresní soud v Táboře žalobě, kterou se stěžovatelka domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru daná jí dne 27. 4. 2005 žalovaným, označeným jako Úřad práce v Táboře (dále též „vedlejší účastník“), je neplatná. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 16. 2. 2006 č. j. 15 Co 18/2006-55 byl tento rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ten po doplnění dokazování rozsudkem ze dne 28. 8. 2006 č. j. 7 C 190/2005-80 rozhodl znovu tak, že předmětná výpověď je neplatná. K odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 6. 2. 2007 č. j. 15 Co 646/2006-111 odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a stěžovatelčinu žalobu zamítl. Nejvyšší soud…
