dnes je 15.10.2024

Input:

Nález 97/2009 SbNU, sv.53, K právu na soudní ochranu člena občanského sdružení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 97

III. ÚS 2542/07

K právu na soudní ochranu člena občanského sdružení

Situace, kdy člen občanského sdružení učinil projev vůle, o který je mezi ním a sdružením sporné, zda byl učiněn jakožto právně účinný projev člena sdružení (k tomu oprávněným orgánem) a zda je (či není) svým obsahem projevem vůle ukončit své členství, nemusí mít - materiálně - vazbu na „rozhodnutí“ orgánu sdružení, jež by mohlo být reflektováno zákonem uznanou žalobou u soudu podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Přesto je zde objektivně spor o členství v občanském sdružení, a tím jde i o naplnění práva svobodně se sdružovat ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Jestliže i v takovém případě dovolací soud trval na žalobě podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. jako jediné možné formě soudní ochrany, pak ji členu sdružení fakticky upřel, neboť takovou žalobu reálně - coby efektivní prostředek ochrany svého základního práva - člen sdružení k dispozici nemá, neboť zde není „rozhodnutí“, které by mohl u soudu napadnout.

Tím dovolací soud porušil čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který upravuje právo každého domáhat se stanoveným způsobem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, resp. právo na tzv. spravedlivý proces, též s přihlédnutím k čl. 90 Ústavy, jenž soudům ukládá, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a Jiřího Muchy - ze dne 23. dubna 2009 sp. zn. III. ÚS 2542/07 ve věci ústavní stížnosti Českého svazu tělesně postižených sportovců, se sídlem v Praze 6, Vaníčkova 7, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007 č. j. 28 Cdo 2948/2006-89, jímž byla ke stěžovatelovu dovolání zrušena rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně týkající se členství stěžovatele v Českém paralympijském výboru, kterému Nejvyšší soud zároveň věc postoupil k dalšímu řízení, za účasti Českého paralympijského výboru, se sídlem v Praze 6, Zátopkova 100/2, jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007 č. j. 28 Cdo 2948/2006-89 se zrušuje.

Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňuje formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), napadl stěžovatel v záhlaví uvedený rozsudek dovolacího soudu, neboť jím mělo dojít k porušení čl. 90 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“), čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z rozhodnutí dovolacího soudu, jakož i z vyžádaného procesního spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 14 C 283/2007 se podává následující.

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 22. 12. 2005 č. j. 14 C 14/2005-40 jednak (výrokem I.) zamítl žalobu stěžovatele o zrušení usnesení výkonného grémia Českého paralympijského výboru (v řízení žalovaného) z 9. 12. 2004, kterým tento výkonný výbor

Nahrávám...
Nahrávám...